Program

Autorka programu: Marie Ševčíková

Moderátorka: Magdalena Múčková

Rekonstrukce lidových krojů z let 1820-1920 autorky, etnografky PhDr. Romany Habartové.

Výstava rekonstrukcí ženských, mužských a dětských lidových oděvů. Na 50 figurínách zde bude představeno přes 800 oděvních součástí, jež byly zhotoveny na základě návrhů paní Habartové a na jejichž zhotovení se v nedávné době podílelo více než 50 tvůrců z regionu Slovácko.

„Oděv byl vždy důležitý stejně jako obživa, střecha nad hlavou, nástroje a nářadí. Představoval ochranu, nabýval na významu v čase zimy, zdoben byl pro čas sváteční, nejvíce pro obřadní chvíle. Jeho podobu vytvářela sama krajina – geografické a klimatické podmínky. Lidé si v minulosti oděv mohli vytvářet pouze z toho, co jim bylo dostupné, z přírodních materiálů, které byly v jejich blízkosti, ať už se jednalo o výrobu materiálů rostlinného nebo živočišného původu.“

Výstavní soubor poukazuje jednak na um, kreativitu i preciznost tvůrců jednotlivých krojových součástí, ale i na mimořádnou krojovou rozmanitost našeho území. Jedná se o poctu poctivé ruční práci a oslavu všech nositelů, kteří kroje opatrují, pořizují a podílejí se tím na uchování regionálních a národních tradic.

Doprovodné texty na panelech objasní vznik a původ jednotlivých krojových rekonstrukcí i dostupné ikonografické materiály a inspirační zdroje.

Autorka výstavy Romana Habartová pracovala 30 let ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a 10 let jako vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje. Lidovým krojem, výrobou, tvůrci, návrhářstvím se profesně i zájmově zabývá již 40 let.

Součástí výstavy bude i drobná prezentace krojových součástí regionu Hanácké Slovácko z depozitu Městského muzea Klobouky u Brna, který výstavku připravil ve spolupráci s Muzejním spolkem tamtéž.

Klobouky byly vždy významným hospodářským a správním střediskem, v 90. letech 19. století se stávají i centrem kulturním. Muzeum bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno již 2. října 1907.  Sbírky, které muzeum vlastní, vznikaly postupně, i přesto muzeum získalo za dobu své existence množství hodnotných historických dokladů především regionálního původu.

Vernisáží v sobotu provede Magdalena Múčková a autorka Romana Habartová.

O hudební doprovod se postará CM Širúch z Kyjova.

Doprovodný program

Řezbářství Slavíkovi z Krumvíře - Alexandr Slavík

V roce 2020 byl oceněn titulem Mistr tradiční rukodělné výroby.

Výrobou dřevěných forem na perník, máslo a jiné cukroví pokračuje v rodinné tradici, kterou obnovili jeho rodiče po roce 1970, kdy tyto formy začali vyrábět pro skanzen v Rožnově pod Radhoštěm a pro Ústředí lidové umělecké výroby v Uherském Hradišti.

Formy vznikají z tvrdých dřev ovocných stromů, ale také z javorů, dubů, či jasanů. Smyslem práce celé Slavíkovy rodiny je vrátit tyto krásné předměty zpět do naší současnosti jako symbol zručnosti a píle našich předků.

Své výrobky i postup výroby vám rádi předvedou po oba festivalové dny.

Autoři: Kristýna Vlasáková, Božena Svobodová a Petr Svoboda

Moderátorka: Magdalena Múčková

„Stejně jako se kořeny vinné révy hluboko zapouštějí do půdy, v níž po generace dozrává naše vinařská tradice, tak jsou i písně našich předků pevně zakořeněné do dědictví tohoto kraje, do paměti lidí, do radostí i strastí každodenního života. Z každého doušku vína i z každého tónu zpěvu tak promluví minulost…“

Vinařské stánky

Kompletní vinný lístek naleznete v našem průvodci festivalem.

• Vinařství Prokop
• společný stánek krumvířských vinařství
• Spolek vinařů Dambořice
• Víno Buchtovi, Velké Pavlovice
• Vinaři Srdcem, Kobylí
• Vinařství Kolby, Pouzdřany

Vystoupí

Mužský sbor z Klobouk u Brna

Mužský pěvecký sbor z Klobouk u Brna vznikl v roce 1979 na popud několika klobouckých zpěváků, kteří se sešli na Kraji beze stínu v Krumvíři. Sbor v Kloboukách fungoval již od roku 1975 pod vedením pana Hanzlíčka, ale repertoár písní z Hanáckého Slovácka začal zpívat od podzimu 1979 se změnou hudebního vedoucího. Tím se stal člen cimbálové muziky Vonica Ing. Josef Donné, který upravoval písně ze zpěvníků Bartoše a Bíma.

Sbor do dnešního dne dosáhl řady úspěchů a to např. nazpívání písní do pražského Realistického divadla ke hře Maryša nebo do Národního divadla k Roku na vsi. Opakovaně vystupoval na slavnostech ve Strážnici, kde zazářil se scénkou Stínání berana.

Mužáci se podíleli také na vydání několika magnetonových nahrávek s cimbálovými muzikami Litava, Slováček nebo Vonica. Poslední CD sbor nazpíval s Varmužovou cimbálovou muzikou. Bohatý repertoár tvoří hlavně písně z Hanáckého Slovácka, Slovácka a Kyjovska.

Vedoucí: Radomír Staněk, umělecký vedoucí Jaroslav Novák

Mužácký sbor z Němčiček

Vznik desetičlenného Mužáckého sboru z Němčiček byl založen na iniciativě J. Suského, který sdružil skupinu zpěváků s cílem naučit místní písničky mladší generaci. První oficiální vystoupení bylo na Besedě s důchodci v roce 2009 a první velké v roce 2010 na setkání mužáckých sborů z obcí Modrých Hor ve Velkých Pavlovicích pod rozhlednou Slunečná.

Největší vystoupení bylo na Burčákových slavnostech v Hustopečích v roce 2011 pro cca 4.000 diváků. Od té doby se pravidelně účastní různých setkáních mužáckých sborů po celém Jihomoravském kraji. V roce 2015 měl sbor tu čest zazpívat na pohřební slavnosti jednoho z předních zpěváků Hanáckého Slovácka, pana Jaroslava Kováříka z Kobylí.

Vedoucí: Ing. Kamil Hycl

Děvčata z Dambořic

Ženský sbor Děvčata z Dambořic zpracovává písně především z Hanáckého Slovácka a Kyjovska. Sbor spolupracuje s FS Salajka z Dambořic, mužským sborem z Dambořic a s CM Primáš z Boleradic, se kterými se podílel na natočení CD Damborské pozpívání. Sbor vystupuje na folklórních festivalech (SFFS Dambořice, Slovácký rok, MFF Mistřín, Očová, Piešťany) a na různých folklórních akcích, ať už v regionu nebo mimo něj.

Vedoucí: Petra Šaňková

Mužský sbor z Dambořic

Mužský pěvecký sbor vznikl na začátku roku 2006, kdy se připravoval na festival konaný v Dambořicích. U vzniku sboru byli Vilém Trumpeš a Jiří Kroupa. Sbor se svým repertoárem zaměřuje na obnovu již zapomenutých písní z Dambořic jako byla např. znělka na festivale "Není mě tak líto". V repertoáru má však i písně z celého Slovácka, Horňácka či Podluží.

Na svém kontě má sbor již dvě CD a spolupracoval také na CD cimbálové muziky Primáš z Boleradic. Vystupoval na různých akcích jako otevřených sklepech, Slováckém roku v Kyjově a na různých folklorních slavnostech.

Vedoucí: Jožka Varmuža a Martin Vašíček

Autorka: Drahomíra Novotná

Moderátorka: Magdalena Múčková

Otevíráme další ročník folklorního festivalu, který letos září ve výjimečném lesku — slavíme totiž 50 let jeho trvání. A i když se kulaté výročí oficiálně připomíná až příští rok, my ho oslavíme už dnes, tak, jak se na živoucí tradici sluší — zpěvem, hudbou, tancem a srdečnými setkáními.

Festival, který po desetiletí spojuje obce a lidi z celého Hanáckého Slovácka i okolních regionů, je mnohem víc než přehlídkou lidového umění. Je důkazem síly odkazu předků, sounáležitosti, píle a krásy, která se předává z generace na generaci.

Slavnostní chvíle otevírá obřadní tanec zavádka — tanec, který nese noblesu i radost, důstojnost i lehkost. Symbolicky tak vstupujeme do festivalových dnů, které nás zavedou do všech koutů našeho bohatého folklorního dědictví.

Vítejte na festivalu — v kraji beze stínu…

„Zavádka“

Co slavnostnějšího z Hanáckého Slovácka představit na jevišti folklorního festivalu v Krumvíři, než zavádku – tanec obřadní, v kroji parádním, plný symboliky, tradice i krásy.

Zavádka je hodový obřadní párový tanec kráčivého typu, který se jako jediný na Slovácku tančí ve ¾ taktu. Do tance pod májí jsou postupně zaváděny stárky, svobodná děvčata i vdané ženy. V některých obcích se tančí o hodové neděli, jinde v pondělí – jak kde tradice velí.

V choreografické úpravě jej zatančí sedmnáct párů z téměř všech obcí Hanáckého Slovácka, kde se tato jedinečná hodová tradice dosud živě udržuje. Na scéně se potkají krojované páry ze severu i jihu regionu – každá se svými typickými stárkovskými atributy, v té nejslavnostnější podobě oděvu, jaký kroj může nabídnout. Tanečníky doprovází Dechová hudba ZUŠ Klobouky a mužské sbory z Klobouk u Brna a Němčiček.

Chcete-li zažít zavádku v její autentické podobě, vydejte se na Hanácké Slovácko v hodové sezóně - do jedné z devatenácti obcí, kde se tento slavnostní tanec dodnes tančí.

V roce 2023 byla zavádka zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky – a právem. Je živoucím důkazem, že krása, řád a radost mohou kráčet bok po boku, stejně jako páry, které dnes společně vstoupí do slavnostního tance, jenž patří k tomu nejcennějšímu, co Hanácké Slovácko uchovává.

Choreografie: Zuzana Martinková

Hudební doprovod: Dechová hudba ZUŠ Klobouky u Brna, Mužský sbor z Klobouk u Brna, Mužácký sbor z Němčiček

Účinkují krojované páry z obcí:

• Archlebov
• Boleradice
• Bořetice
• Brumovice
• Hustopeče
• Klobouky
• Kobylí
• Krumvíř
• Moravský Žižkov
• Morkůvky
• Němčičky
• Popice
• Šakvice
• Velké Bílovice
• Velké Pavlovice
• Vrbice
• Želetice

Autorka: Jindřiška Zezulová

Moderátorka: Magdalena Múčková

Regionální kolo Hanáckého Slovácka s postupem na MFF Strážnice 2025

K folklornímu festivalu Kraj beze stínu patří neodmyslitelně i předkolo soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku regionu Hanácké Slovácko, která se v Krumvíři koná pravidelně již od roku 1989. Po dvou letech se tak verbíři vracejí na krumvířský amfiteátr, aby svým zpěvem a tanečním uměním navázali na bohatou tradici a soutěžili o postup na MFF ve Strážnici.

Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, zvláštního rázu. Přestože se tančí povětšinou hromadně, je tanec pro každého tanečníka nejen individuálním vyjádřením své místní a regionální příslušnosti, ale také tanečního umění, výrazu a povahy. Název tance je odvozen z německého slova Werbung (tj. najímání ucházení se) a jeho původ lze najít v podobě náboru do vojenské služby. Slovácký verbuňk se skládá obvykle ze tří částí. První z nich je: předzpěv, při němž je pohyb tanečníka, pokud nestojí společně s ostatními ve vázaném půlkruhu, velmi individuální. Předzpěv je následován pomalou taneční částí, která je pak vystřídána taneční část rychlou.

Verbuňk na Hanáckém Slovácku silně ovlivňují dva jiné regiony. V severní části regionu je značný vliv sousedního regionu Kyjovsko, obce v jižní části silně ovlivňuje region Podluží. Proto má hanáckoslovácký verbuňk varianty dvě. Na severu postrádá pomalou taneční část a začíná ve středním tempu. Podobně tomu bylo dříve i na jihu, avšak tam se v současnosti stále více prosazuje před část středního tempa i část pomalá.

Pomalý – či lépe středně rychlý tanec je lehký, taneční prvky směřují do výšky. Ve všech částech tance jsou kolena spíše při sobě, převládají figury drobné, většinou s pohybem nohou od kolen dolů, velmi často zkřižmo, občas prostřídané výskoky s ohnutím jedné nebo obou nohou zánožmo pod tělo, obvykle s potleskem o holeň nebo opatek holínky.

Tanec má v obou částech tohoto regionu umírněný charakter, nebohatý na taneční figury. Tanečníci mají při tanci tělo zpříma, hlava bývá poněkud skloněna ke sledování nohou. Bohatě zdobený klobouk svobodných je těžký a při skloněné hlavě by mohl spadnout, proto ho někteří chlapci při verbuňku a cifrování drží v ruce. Na dlouhé pentle, které jsou rovněž součástí kroje svobodných, tanečníci neberou ohled, jen zcela výjimečně při dřepových figurách, kterých však užívají málo.

Porotci při hodnocení posuzují zpěv a správné použití dialektu. Z hlediska pohybového je důležitá náročnost, množství, pestrost, návaznost a úroveň provedení tanečních prvků a figur. Tanečník musí rovněž zvládnout prostorové uspořádání, kompozici a gradaci tance.

Slovácký verbuňk byl zapsán 25. listopadu 2005 organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Tento mužský lidový tanec se tak stal první oceněnou nemateriální památkou naší země a zařadil se mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa. Byl především oceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň a zároveň byl označen za výraz kulturní identity celé oblasti.

V letošním roce v porotě zasedne Miroslav Vymazal, Štěpán Melichar, Michal Závodný, Erik Feldvabel a Štěpán Hubačka.

Doprovází CM Lašár z Velkých Pavlovic.

Pořadem provází: Sarah Luskačová

“Krásné melodie se pod širým nebem ponesou celým krajem beze stínu až k té naší dědině. Dambořice – dědina, v níž tradice ožívá v rytmu i příbězích, kde z mraku nezaprší, kde žijí lidé dobrého srdce a zpěv, tanec i muzika se snoubí v živý obraz Hanáckého Slovácka. Tam vás, milí diváci, zavedeme.”

Vystoupí

Dětský folklorní soubor Salajenka vznikl v roce 2007. Dnes je v souboru téměř 50 dětí a je rozdělen na dvě skupiny, mladší 3-8 let a starší 9-18 let. Mladší složka souboru se především věnuje dětským hrám, písním a říkankám. Ve starší složce se dbá na základní taneční průpravu. V letošním roce se starší skupina účastnila oblastní přehlídky dětských souborů a společně s DFS Jatelinka se dětem podařilo postoupit do krajského kola.

Vedoucí: Barbora Kafková, Magdalena Hamanová, Lenka Martiňáková, Barbora Živělová, Patricice Bravencová

Doprovází: CM Floriánek, prim: Michaela Bakajová.

Folklorní soubor Salajka Dambořice je hudební a taneční soubor, který zpracovává nejen tance, ale také i písně, z Hanáckého Slovácka a Kyjovska. Soubor se prezentuje v několika krojích užívaných v Dambořicích, vznikl v roce 2002.

Vedoucí: Martin Vašíček a Veronika Hamanová – taneční složka, Vilém Trumpeš - organizace

Doprovází: CM Širúch, primáš Vojta Půček

Ženský sbor Děvčata z Dambořic zpracovává písně především z Hanáckého Slovácka a Kyjovska. Sbor spolupracuje s FS Salajka z Dambořic, mužským sborem z Dambořic a s CM Primáš z Boleradic, se kterými se podílel na natočení CD Damborské pozpívání. Sbor vystupuje na folklórních festivalech (SFFS Dambořice, Slovácký rok, MFF Mistřín, Očová, Piešťany) a na různých folklórních akcích, ať už v regionu nebo mimo něj.

Vedoucí: Petra Šaňková

Doprovází: členové MS Dambořice Josef Varmuža a Jonáš Lekeš

Mužský sbor z Dambořic vznikl na začátku roku 2006, kdy se připravoval na festival konaný v Dambořicích. U vzniku sboru byli Vilém Trumpeš a Jiří Kroupa. Sbor se svým repertoárem zaměřuje na obnovu již zapomenutých písní z Dambořic jako byla např. znělka na festivale "Není mě tak líto". V repertoáru má však i písně z celého Slovácka, Horňácka či Podluží.

Na svém kontě má sbor již dvě CD a spolupracoval také na CD cimbálové muziky Primáš z Boleradic. Vystupoval na různých akcích jako otevřených sklepech, Slováckém roku v Kyjově a na různých folklorních slavnostech.

Vedoucí: Jožka Varmuža a Martin Vašíček

Autor pořadu: Marek Trávníček

Moderuje: pan učitel

Muzikantský zeměpis

„Slovácko je z hlediska lidové kultury jakoby roztříštěné na tisíc barevných kousků, které někdo posbíral a dobře slepil dohromady. Lidé zde prožívali nejenom svůj život a své lásky zpěvem a tancem, ale platilo to také pro Boha. Na Slovácku je hudba a tanec tajnou naukou, kterou cizinec z dalekých studených Čech nemá ani tu nejmenší možnost pochopit, i když mu vš zdánlivě leží před očima.

Kdo pronikl ke Slovácku, ten našel studnu, ze které bude pít celý život a vody neubude.” Václav Cílek, Krajiny domova

Slovácko a jeho okolní regiony – to je kraj plný hudby, vyprávění a pestré tradice. V tomto pořadu se diváci společně s fiktivním průvodcem vydají napříč jednotlivými oblastmi, jako by se účastnili školní hodiny zeměpisu – tentokrát ovšem bez učebnic, zato s notnou dávkou lidové hudby.

Průvodce pořadem, stylizovaný jako zcestovalý vypravěč, se během cesty setkává s lidovými muzikami, které mu pomáhají vyprávět příběhy krajiny, lidí i zvyků. Dění na jevišti rámuje slovo moderátora – "pana učitele" – který propojuje jednotlivé části pořadu, vytváří prostor pro představivost a jemně provází publikum napříč regiony.

V průběhu pořadu zazní hudba tří cimbálových muzik, z nichž každá pochází z jiného subregionu Slovácka. Trojice muzik tak nabídne pestrý pohled na to, jak různorodě lze k lidové hudbě přistupovat. A přestože se jedná o pořad humorný plný muzikantské nadsázky, zůstává věrný autentické kráse lidové písně.

Účinkují

CM Šmytec 

Šmytec je brněnská cimbálová muzika, u jejíhož vzniku stojí několik muzikantů z různých folklorních koutů Moravy, kteří se po studiu sešli v Brně a začali spolu hrávat. Postupem času se složení cimbálové muziky obměnilo a muzika tak dozrála do dnešní podoby. Reprezentuje zejména region Hanáckého Slovácka, ale „doma“ jsou na celém jihu Moravy.

CM Zádruha

Cimbálová muzika Zádruha vznikla v roce 1993 v Dolních Bojanovicích. Regionálně se muzika řadí do oblasti Podluží, odkud čerpá převážnou část svého repertoáru. Cílem Zádruhy je přiblížit co nejširšímu okruhu dnešních posluchačů krásu lidové písničky, krásu a radost lidové zábavy a tak při své produkci nabízí také písně jiných regionů Moravy a Čech.

CM Vinár

Cimbálová muzika Vinár vznikla na počátku tohoto milénia převážně z bývalých členů cimbálové muziky folklorního souboru Vlčnovjan. Po postupném příchodu dalších muzikantů se z původní souborové muziky vytvořilo hudební těleso, které má dnes 8 kmenových členů a několik dalších externě spolupracujících zpěváků a hráčů na různé hudební nástroje.

Závěr sobotního programu bude již tradičně patřit uvolněné atmosféře besedy u cimbálu, letos společně s CM Lašár. Cimbálovou muziku z Velkých Pavlovic tvoří parta v čele s primášem Karlem Kosíkem, která to spolu táhne už od dětských let. Oficiálně vznikla na Silvestra roku 2012, ale její kořeny sahají ještě o kus dál. Vychovalo ji víno, meruňky a folklor - prostě to nejlepší z Velkých Pavlovic. 

Muzika hraje v šestičlenném složení, protože tak to u správné muziky má být. A jejich repertoár? Zvládnou vše od Moravy, přes Čechy, Slovensko až po Maďarsko a občas k tomu přidají i nějaký světový hit.

Hudbu dělají srdcem - ať už jde o svatbu, firemní večírek, festival na druhé straně Evropy, nebo třeba v Krumvíři.

Beseda u cimbálu nabízí prostor pro setkání lidí, hudby a radosti z folkloru, protože tento program se netvoří na pódiu, ale vzniká mezi návštěvníky - v tanečních krocích a hlasech, které se přidají k muzice. A každý, kdo je u toho, se stává součástí neopakovatelného zážitku, ve kterém se tradice potkává s přítomným okamžikem.

Autorka: Kristýna Vlasáková

Moderátorka: Magdalena Múčková

Folklor není jen o krojích, písních nebo tancích, ale především o předávání. Předávání dědictví, kterým vzniká pevné pouto překračující hranice generací. V každém úsměvu malého tanečníka, v každé písni zazpívané dětským hlasem je slyšet ozvěna těch, kteří šli touto cestou před nimi...

Účinkují

Šohajíček

Šohajíček z Násedlovic vznikl v září 2017. Od prvních dnů se snaží v dětech hravou formou rozvíjet lásku k folkloru a lidovým tradicím. Děti od 3 let se schází jednou za týden ke společným zkouškám. A že mají o folklor zájem, je vidět i na tom, jak jich postupně přibývá. V současné době má soubor 25 členů.

Vedoucí: Denisa Nováková, Šárka Nováková a Hana Bravencová

Doprovází: CM Šohajka

Pásmo: Od rána do večera – zavzpomínejte na svá školní léta. Děti vás za doprovodu cimbálové muziky společným zpěvem a tancem zavedou zpět do školních lavic.

Choreografie: Denisa Nováková.

Salajenka

Soubor vznikl v roce 2007. Dnes je v souboru téměř 50 dětí a je rozdělen na dvě skupiny, mladší 3-8 let a starší 9-18 let. Mladší složka souboru se především věnuje dětským hrám, písním a říkankám. Ve starší složce se dbá na základní taneční průpravu. V letošním roce se starší skupina účastnila oblastní přehlídky dětských souborů a společně s DFS Jatelinka se dětem podařilo postoupit do krajského kola.

Vedoucí: Barbora Kafková, Magdalena Hamanová, Lenka Martiňáková, Barbora Živělová, Patricice Bravencová

Doprovází: CM Floriánek, prim: Michaela Bakajová. Hud. Úpravy: Barbora Kafková

Pásmo: Na pastvě - zatímco děvčata mají na starost husy, chlapci se starají o volky a krávy. Při obstarávání je třeba dělat i práci, která klukům tolik nevoní, vozit hnůj. Práce je to náročná a pasáčky brzy unaví. Co se přihodí, když usnou? Choreografie Barbora Kafková.

Ždáničánek

Dětský národopisný soubor Ždáničánek vznikl pod vedením Soni Matějkové a Bronislavy Fiamoli v roce 1978 z dětského národopisného kroužku, který v lednu 1970 založil a pak i vedl pan František Chalabala. Sdružuje děti od tří do třinácti let, v současné době čítá na 25 členů.

Vedoucí: Helena Švábíková, Jana Křivánková, Eliška Horehleďová, Jana Duroňová

Doprovází členové dětské CM při ZUŠ ve Ždánicích.

Pásmo: Na trávě – hry dětí venku

Cimbálová muzika ZUŠ Klobouky u Brna

Cimbálová muzika byla založena v září 2021 pod novým vedením Martina Husáka za asistence Jindřicha Demely. Tato muzika je již šestou generací, která vznikla na ZUŠ v Kloboukách u Brna. Členové tohoto uskupení jsou z různých koutů našeho regionu. Na zkoušky se schází členové z Krumvíře, Těšan, Hustopečí, Klobouk. V každém ze současných žáků se pomalu rozhořívá plamínek pro lidovou píseň. Úkolem vedoucích je tento plamínek správně rozdmýchat, ale nesmí jej sfouknout, je totiž velmi křehký.

Vedoucí: Martin Husák, Jindřich Demela

Primáš muziky: Karolína Hanzalová – Krumvíř

Sólisté: Kristýna Bogiňová – Brumovice, na ZUŠ v Kloboukách navštěvuje zpěv, Kristýna Petříčková – Klobouky, členka CM

Pásmo: písně z Hanáckého Slovácka

Vrbásek

Soubor byl založen v roce 2019 pod vedením Terézie Ondrové a Kláry Šedivé s cílem oživit zaniklé lidové tradice a seznámit děti z Klobouk u Brna s písněmi a hrami pocházejícími z Hanáckého Slovácka, zejména z Kloboucka. V oučasnosti soubor navštěvuje třicet dětí. Podařilo se nám obnovit tradiční zvyky, jako jsou Královničky, ostatky nebo Řehořská hra.

Vedoucí: Terézia Ondrová, Lenka Petříčková, Alexandra Strouhalová, Dana Varmužová

Doprovází: Cimbálová muzika při ZUŠ v Kloboukách u Brna

Pásmo: Pozvánka na Dětské hrátky s Vrbásčátky – doprovodný program, který bude probíhat po skončení vystoupení dětských souborů v areálu národopisného stadionu

Pantlička

Počátky dětského folklorního souboru Pantlička z Krumvíře se datují do roku 1978, kdy poprvé vystoupil právě na Kraji beze stínu. Zakladatelkou souboru je paní Ludmila Požárová, která vycházela z dětských her, písní a tanců našeho regionu, ale především se snažila využít přirozené chování dětí. Soubor v dnešní podobě funguje od roku 2016 a nové vedoucí se snaží navázat na úspěšnou historii. Pantličku momentálně navštěvuje 35 dětí ve věku od 3 do 15 let. Kromě vystupování na folklorních akcích v blízkém i vzdálenějším okolí pořádají vánoční koncert, dětské krojované odpoledne a snaží se také udržovat a obnovovat tradice v obci jako například velikonoční klapání nebo fašaňkovou obchůzku.

Vedoucí: Božena Svobodová, Kateřina Valihrachová

Doprovází: Cimbálová muzika ZUŠ Klobouky u Brna

Pásmo: Do lavic - Jak skáče žabka nebo zajíc? Ani tohle ty malý děcka pořádně neumí...Naštěstí se do toho vloží starší a začnou je učit. A co si tak zahrát rovnou na školu? Nepohoří u toho náhodou i oni?

Hanýsek

FS Hanýsek vznikl v roce 2003, kde bylo původně 20 dětí pouze ze Šakvic. Během 22 let se v souboru vystřídalo více než 200 dětí a v současnosti už i děti prvních členů. Soubor, který se dělí na tři skupiny, navštěvuje 65 dětí od tří do sedmnácti let z patnácti okolních obcí. Nejmladší skupina pro děti od 3 do 8 let vznikla na základě velkého zájmu v roce 2023 a má za sebou již několik vystoupení s pásmy z Hanáckého Slovácka.

V začátcích soubor spolupracoval s CM sourozenců Osičkových z Velkých Bílovic, ale nyní vystupuje především podle nahrávek od cimbálových muzik jako je Guráš, Friška, CM sourozenců Osičkových, Kapura nebo Modruša. Hanýsek vystupuje na nejrůznějších akcích, plesech, hodech, přehlídkách nebo festivalech v širokém okolí. Děti tančí a zpívají hlavně melodie z Hanáckého Slovácka, ale i z Podluží a jiných regionů. V jeho řadách se často objevují úspěšní účastníci i vítězové pěveckých a verbířských soutěží.

Vedoucí souboru: Ivana Holásková, Petra Osičková, Marcela Horová

Doprovází: CM Modruša z Moravského Žižkova s primášem Filipem Holáskem a vedoucím Tadeášem Tomšejem.

Pásmo: Na pastvě (nejmladší skupina) - Děvčata jdou na pastvu, kluci je přijdou na koních zlobit a vzájemně se pošťuchují. Nakonec si ale společně hrají, tančí, skáčou přes oheň. Jedné pasačce se ale už nechce pást krávy a začne se strojit jako princezna. Zahrají si společně na „princezničku na bále“ a přesvědčí děvče, že hrát si s herteplama u ohně, je lepší než si hrát na královský dvůr. Hlavní role převzala Sandra Polomini a Pavel Dobrovolný.

Pásmo: Jak se peče chleba (střední skupina) - Děvčica potká kluků, keří chcú okoštovat její chleba. Ten se jí ale nepovedl, proto posměškama donutí děvčiska, aby upekly novej. Musijú jí ale namlet múku, kerú už nemá. Děvčiska postupně zadělajú na chleba a uválí pecny z kluků. Dolňáci a horňáci z dědiny se mezitím pohádajú a rádi by neco vyvedli. Zahrajú si hry, pozlobí děvčata a taky si společně zatancujú. Všecko to nakonec skončí výplatú na zadky.

Autorka pořadu: Zuzana Martinková

Moderátorka: Magdalena Múčková

Na toto jeviště se pravidelně vracejí soubory ze sousedících etnografických regionů a jejich generační nástupci – ti, kteří v uplynulých desetiletích v Krumvíři zanechali nesmazatelnou stopu. Společně přinášejí nejen bohatství tradic, tanců, písní a krojů, ale především ducha spolupráce, vzájemného respektu a radosti z kulturního dědictví, které všechny spojuje napříč hranicemi regionů i generací. Program letošního ročníku je věnován 50. výročí založení festivalu, které by sice připadlo až na příští rok, ale vzhledem k tomu, že se festival koná jednou za dva roky, slavíme toto významné jubileum už dnes, protože radost z návratů nepočká…

Scénosled:

• Vzpomínka na Jaroslava Kováříka z Kobylí – CM Vonica z Krumvíře se sólisty
• Krumvířské hodové skočné - FS Vonica a CM Vonica z Krumvíře
• Sňatková kancelář – Ochotnický divadelní spolek Kadet ze Staroviček
• Na mlýně – NS Ždáničan, CM Hradisko a Mužský sbor ze Ždánic
• Kramáři v Žarošicích – Chasa ze Ždánic, na cimbál hraje Antonín Horehleď
• Cepy – SK Hrozen z Velkých Bílovic a Dětská cimbálová muzika z Lanžhota
• Krajcpolka – Pálavští senioři z Mikulova a CM Píšťalenka
• Skočné moravských Chorvatů – NS Pálava z Mikulova a CM Píšťalenka
• Šiml a šotyška – Pálavští senioři z Mikulova a CM Píšťalenka
• Kuchařky – FK Pomněnka z Čejče a CM Vojtěška z Čejče a Hovoran
• Čepení nevěsty – ŽS Darebný ženy z Velkých Pavlovic
• Podlužácký verbuňk – NS Břeclavan z Břeclavi

Účinkují:

CM Vonica Krumvíř

„Vzpomínka na Jaroslava Kováříka z Kobylí“

Jaroslav Kovářík (1925–2015), zpěvák lidových písní z Kobylí, byl výraznou osobností Hanáckého Slovácka – zpěvákem s nezaměnitelným hlasem, hlubokým citem pro melodii a oddaností lidové písni. Působil v souborech BROLN, Břeclavan, Zavádka, s cimbálovými muzikami Mládí, Vonica a Šmytec, natáčel pro rozhlas, televizi i gramofonové desky a patřil k laureátům strážnického festivalu. Svým zpěvem pomáhal uchovat a předávat bohatství lidových písní Hanáckého Slovácka.

Zpívají: Martin Foretník, František Koráb, Jana Kocmanová, Lidka Nováková, Jan Zaviačič a sbor muziky.

Hudební doprovod: CM Vonica, primáš František Koráb, um. vedoucí a hudební úpravy Jan Zaviačič

FS Vonica Krumvíř

„Krumvířské hodové skočné“ 

Taneční skupina Vonica přináší na jeviště jeden z nejstarších tanců Hanáckého Slovácka – tzv. hanáckoslováckou skočnou, která se dříve tančila při hodech a jiných slavnostech. Hanáckoslovácká skočná působí až obřadně, zvláště v mužských sólo pasážích, kde vyniká technika a držení těla. „Hodové skočné“ tak oživují starobylý taneční styl, který dnes na jevištích vídáme jen zřídka, ale který je cenným svědectvím taneční kultury regionu.

Choreografie: Petr Konečný, Jan Zaviačič

Hudební doprovod: CM Vonica, primáš František Koráb, um. vedoucí a hudební úpravy Jan Zaviačič

Cimbálová muzika Vonica byla založena v roce 1981 jako přirozené pokračování tehdejší dětské muziky v Krumvíři. Jejím zakladatelem a prvním cimbalistou byl Jan Kachyňa. Od té doby Vonica absolvovala tisíce vystoupení doma i v zahraničí, natočila čtyři profilová CD a spolupracovala s filmem, rozhlasem i televizí. Od svého vzniku je také pravidelným účastníkem folklorního festivalu Kraj beze stínu, na jehož přípravě se členové muziky podílejí nejen organizačně, ale i autorsky.

Taneční složka vznikla krátce po založení muziky a v roce 1983 byl oficiálně ustaven Folklorní soubor Vonica Krumvíř. Ve svém repertoáru se taneční složka pod vedení Jany a Libora Petrášových zaměřovala především na tance z Hanáckého Slovácka, ale čerpala i z dalších folklorních oblastí Moravy a Slovenska. Na přelomu tisíciletí se taneční činnost utlumila, přesto se bývalí tanečníci dodnes příležitostně scházejí a vystupují při slavnostních příležitostech. Dnes tak máte jedinečnou možnost zhlédnout vystoupení tanečníků několika generací, včetně zakládajících členů. Vonica tak zůstává živou součástí krumvířské tradice.

Vedoucí cimbálové muziky: Jan Zaviačič

Vedoucí taneční složky: Petr Konečný

Ochotnický divadelní spolek Kadet Starovičky

„Sňatková kancelář“

Festivalový motiv „Návraty“ se v tomto představení odráží prostřednictvím vzpomínek na dobu po první světové válce, kdy v těžkých časech lidé hledali rozmanité způsoby, jak si vylepšit živobytí. Nahlédneme do příběhu ženy, která si nevšedním způsobem přivydělávala na provoz domácnosti, i do pokusu její neteře jít v jejích stopách. Vše doplní i postava novodobého „kuligána“, který dění dodá nadhled a úsměvný rozměr. Krátkými divadelními vstupy si tak na jevišti připomeneme nejen humor našich předků, ale i vynalézavost, se kterou se uměli vypořádat s nelehkými časy.

Autorka: Anna Haluzová

Ochotnické divadlo ve Starovičkách má dlouhou a bohatou tradici, jejíž počátky sahají až do 19. století. První doložené představení se zde odehrálo v roce 1886 a v meziválečném období působilo v obci hned několik divadelních spolků. Nejvýraznějším z nich byl republikánský dorost, který během pouhých deseti let uvedl neuvěřitelných 42 her. Po druhé světové válce sice ochotnická činnost pokračovala, ale nástup komunistického režimu ji výrazně omezil a tradice téměř zanikla. K obnovení divadelního života došlo v roce 1997, kdy vznikl spolek KADET, jehož členové každoročně nastudují novou hru a s nadšením udržují ochotnické divadlo ve Starovičkách dodnes. Tímto svým úsilím nejen navazují na bohatou místní historii, ale také přispívají k uchování živé lidové kultury a mluveného slova jako důležité součásti regionální identity.

Ochotnické divadlo má v lidové kultuře pevné místo – uchovává místní nářečí, tradice i příběhy ze života našich předků. Na scéně ožívají příběhy ze života obcí, humorné situace i starodávné obyčeje, které se kdysi vyprávěly u stolu nebo u pece. Proto jsme do festivalového programu zařadili i divadelní spolek – aby nám připomněl, že folklor nežije jen v písni a tanci, ale i ve slovech a vzpomínkách.

NS Ždáničan Ždánice

„Na mlýně“  

Taneční pásmo vypráví romantický příběh, v jehož středu stojí staré mlýnské kolo, šumící voda a vůně čerstvě mleté mouky. V dynamice skočných tanců ožívá rytmus venkovského života, jak ho znali naši předkové. Nechybí ani vzácná ukázka tance „mlýnského kola“, dochovaného z původních tanců Ždánicka, v němž se kruh tanečníků točí jako voda pod mlýnským kolem — v plynulém pohybu, s citem a lehkostí.

Choreografie a kostýmy: Pavla Mlejnková

Hudební doprovod: CM Hradisko, primáš Zdeněk Jozsa, zpěv: Mužský sbor ze Ždánic.

Národopisný soubor Ždáničan, založený v roce 1966, je nejstarším folklorním souborem ve Ždánicích a během desetiletí jím prošlo několik generací tanečníků a muzikantů. V současnosti v souboru působí 24 aktivních členů, kteří s nadšením uchovávají a předávají bohatství lidové kultury. Ve svém repertoáru se soubor zaměřuje především na tance a scénická ztvárnění ze Ždánicka, ale věnuje se také tancům z Kyjovska, Strážnicka, Uherskobrodska, Kopanic, Horňácka a Zálesí. Repertoár obohacují i tance ze slovenských regionů, jako jsou Myjava, Horehronie, Zemplín a Šariš.

Vedoucí: Pavel Mlejnek ml.

Chasa ze Ždánic

„Kramáři v Žarošicích“

Děj se odehrává na žarošickém jarmarku, kde lidé prodávají a nakupují zboží i zvířata, smlouvají, ochutnávají a radují se ze společného setkání. Neodmyslitelnou součástí těchto jarmarků bývali také jarmareční ochotníci, kteří svými kuplety zpestřovali atmosféru a bavili návštěvníky. Parodické písně, vyprávějící truchlivé příběhy dvou nešťastných milenců, byly zapsány přímo v Žarošicích. Jednu z těchto písní vám připomene Chasa ze Ždánic.

Sólisté: Hynek Svršek, Eliška Horehleďová, Dušan Švábík

Choreografie: Zdeněk Duroň

Hudební doprovod: na cimbál hraje Antonín Horehleď

V roce 2009 si zakládající členové souboru Ždáničan řekli, že přenechají svá místa mladším tanečníkům. A tak se ti dříve narození spojili a začal pracovat nový soubor Chasa ze Ždánic. Soubor zpracovávající písně a tance z Hanáckého Slovácka vystupuje nejen na oslavách v obci a okolí, ale i na folklorních festivalech ve Strážnici, Kyjově, Miloticích, a je také pravidelným účastníkem Kraje beze stínu v Krumvíři.

Vedoucí: Lucie Horáková

SK Hrozen Velké Bílovice

„Cepy“ 

Taneční pásmo s cepy představuje, jak si dříve dospělí po práci uměli dopřát zábavu, škádlili se, soutěžili mezi sebou a s humorem si tropili žerty i sami ze sebe. Hravé klání mezi muži a ženami vyvrcholí společenskou hrou „Na cimprlínu“. Nechybí známé „klobúkové“ štengrování a ukázka toho, že s cepy si uměly poradit i ženy – nejen při mlácení obilí ve stodole. Tanečníci vystupují v jednoduchém pracovním kroji, jaký se tehdy při těchto činnostech skutečně nosil.

Choreografie: Ján Novenko

Hudební doprovod: Dětská cimbálová muzika z Lanžhota, primáška Karolína Omastová, vedoucí Jan Omasta

Slovácký krúžek Hrozen z Velkých Bílovic byl založen už v roce 1949 na popud učitele Jana Vondráčka. Soubor se věnoval zejména zpracování tanců a zvyků z Hanáckého Slovácka. V 80. letech začal Hrozen úzce spolupracovat s choreografem Jánem Novenkem a do repertoáru tak byly zařazeny i tance z jiných oblastí Slovácka i Slovenska. Od roku 2006 jej vede s krátkou přestávkou Veronika Kohoutová Mádlová. Hrozen má aktuálně 3 složky – mladší náctiletou, starší s věkovým průměrem 38 let, a také ženský sboreček Kadlátky.

Vedoucí: Veronika Kohoutová Mádlová

Národopisný spolek Pálava z Mikulova (Pálavští senioři a NS Pálava)

„Krajcpolka“ – Pálavští senioři 

Figurální párový tanec z Brněnska, který se tančil v „lepší“ společnosti.

Choreografie: Zlatislava Krůzová

Hudební úprava: Helena Slavíková

„Skočné Moravských Chorvatů“ – NS Pálava 

Moravští Chorvaté, kteří po staletí žili v několika obcích jižní Moravy, si s sebou přinesli nejen specifický jazyk a kroj, ale také svébytnou taneční tradici. Jejich skočné tance nesou znaky podobné tancům z Kyjovska či Hanáckého Slovácka, a přesto si uchovávají osobitý charakter. Pásmo začíná mužským předzpěvem a dívčím zpěvem, na který navazuje sólová skočná a skupinová formace. Vyvrcholením je husárský verbuňk, temperamentní chlapecký tanec, jenž uzavírá celé vystoupení v duchu hrdosti a radosti z pohybu.

Choreografie: Zdenka Jelínková, Zlatislava Krůzová, Petr Ševčík

Hudební úprava: Helena Slavíková

„Šiml a šotyška“ – Pálavští senioři 

Tento tanec se na Hanáckém Slovácku objevoval až v závěru lidových zábav a hodů — ve chvílích, kdy už byla nálada uvolněná, všichni rozveselení a ti nejmladší dávno spali.

Choreografie: Petr Ševčík

Hudební úprava: Helena Slavíková

Národopisný spolek Pálava se blíží 50 letům života. Sídlí v krásném městě Mikulov a skládá se z 5 uměleckých složek, které navštěvují folklorní nadšenci od malých dětí po zkušené seniory. Spolek organizuje řadu kulturních akcí a účastní se různých představení nejen v Mikulově, ale také po celé České republice i v zahraničí. Spolek se mimo jiné stal i 2x laureátem MFF Strážnice. Mezi repertoárové složky sdružení patří regiony, které jsou v blízkosti Mikulova a jeho okolí, např. Hanácké Slovácko, Podluží a regiony, ze kterých po druhé světové válce přicházeli lidé osídlovat pohraničí. Např. kyjovské Dolňácko, Uherskobrodsko a Kopanice. Stěžejní pro spolek je však kultura Moravských Chorvatů, jakožto národnostní menšiny, která žila v blízkosti Mikulova.

Vedoucí Národopisný spolek Pálava (zaštiťuje všechny složky): Vladimír Michna

Vedoucí Národopisný soubor Pálava: Petr Ševčík

Vedoucí Pálavští senioři: Marie Dostálová

Hudební doprovod: CM Píšťalenka, primáška Helena Slavíková, vedoucí Zdeněk Slavík

FK Pomněnka Čejč

"Kuchařky"  

Na svatbě se všechno musí blýskat, vonět a vřít — a kuchařky mají plné ruce práce, aby byl každý talíř radostí pro oči i jazyk. Jenže kde jsou děvčata, tam se brzy objeví i chlapci – někdy pomůžou, jindy spíš pletou páté přes deváté, a ještě přitom tropí šprýmy. V tanečním pásmu dětského souboru ožívá rušná svatební kuchyně plná smíchu, pošťuchování, písniček a vůní, které voní nejen po jídle, ale i po veselí.

Choreografie: Mgr. Kateřina Malíková

Hudební doprovod: CM Vojtěška z Čejče a Hovoran, primáš Vojtěch Bíza

Folklorní kroužek Pomněnka z Čejče vznikl v roce 2001 při místní základní škole pod vedení Mgr. Kateřiny Malíkové. Během několika let jím prošlo poměrně velké množství dětí z Čejče a okolí, které se i nadále věnují folklóru. V současné době kroužek navštěvuje asi 40 dětí, které působí ve dvou odděleních. S kroužkem úzce spolupracuje dětská CM Vojtěška. Čejč leží na rozmezí tří regionů, Kyjovska, Podluží a Hanáckého Slovácka. A právě ze všech těchto tří regionů při svých vystoupení kroužek čerpá. Zpracovávají především tance, hry a dětská říkadla. Kromě folklóru také občas nacvičí nějaký dětský muzikál.

Vedoucí: Mgr. Kateřina Malíková

ŽS Darebný ženy z Velkých Pavlovic

„Čepení nevěsty“ 

Svatební obřad, který symbolizuje přechod svobodné dívky do role vdané ženy. Vdané ženy nevěstě slavnostně snímají věnec, který je znakem jejího dívčího stavu. Místo něj jí nasazují šátek, který od této chvíle nosí jako vdaná žena. Tento obřad je nejen hluboce symbolický, ale i velmi emotivní – loučí se dívka se svobodou a rodinou. Čepení bývalo zároveň signálem pro všechny přítomné, že začíná nová etapa nejen v životě. Na svatbě může začít veselení a tanec. Dnes je tento zvyk krásnou připomínkou toho, jak se u nás svatby prožívaly dříve – s úctou, slavnostně a srdcem.

Choreografie: Zuzana Martinková

Hudební doprovod: Miroslava Šubíková

Darebný ženy - tento ženský sbor je známý nejen svou úctou k regionální tradici, ale i nezaměnitelným smyslem pro humor, nadsázkou a chutí rozdávat radost. Jejich specialitou jsou veselé, někdy právě až darebné písničky, které znějí nejlíp tam, kde je dobrá nálada. V jejich podání ožívá lidová píseň ve své nejživější podobě – ne jako muzeální artefakt, ale jako radostný projev života. Na krumvířské jeviště vždy přinášejí lidové zvyky, sice choreograficky zpracované, zato s tradičním pěveckým pojetím – od srdce.

NS Břeclavan Břeclav

„Podlužácký verbuňk“

Verbuňk z Podluží je více než jen tanec – je to mužská výpověď o síle, hrdosti a tradici. V jeho cifrování se odráží temperament kraje, kde se tančí s rukama jako koruny stromů a srdcem bijícím v rytmu cimbálu. Když na pódium vstoupí verbíři z Břeclavanu, přinášejí s sebou nejen ladnost pohybu, ale i ozvěnu generací, pro které byl verbuňk přirozeným jazykem emocí a identity.

Hudební doprovod: CM Břeclavan, primáš MUDr. František Blažek

Národopisný soubor Břeclavan z Břeclavi, založený v roce 1954, patří k nejstarším folklorním souborům na Moravě. Ve svém pestrém repertoáru zachycuje lidové umění kraje Podluží, ale také prvky blízkých folklorních regionů Moravy, ohnivé párové tance sousedního Slovenska a pohraničních oblastí Dolních Rakous. Soubor se dlouhodobě věnuje zpracovávání tradičních hudebních a tanečních forem a dbá na autentičnost projevu odpovídající jednotlivým folklorním regionům.

Vedoucí taneční složky: Martin Kobzík

Organizační vedoucí: Jiří Rotter

Vedoucí cimbálové muziky: MUDr. František Blažek

Autorka pořadu: Zuzana Martinková

Moderátorka: Magdalena Múčková

Národopisný soubor Břeclavan z Břeclavi patří k nejstarším a nejvýznamnějším folklorním souborům na Moravě. Je hrdým nositelem jména svého rodného města – Břeclavi, ležící v nejjižnějším cípu Moravy na hranici s Rakouskem a Slovenskem. V krajině rovinaté, na soutoku řek Moravy a Dyje, v zemi vinné révy, která podněcuje nostalgii táhlých písní i výbušnost temperamentních verbuňků. V roce 1954 vznikla cimbálová muzika pod vedením legendárního primáše MUDr. Jožky Kobzíka. Ten se stal duší souboru – jeho vášeň pro lidovou hudbu ovlivnila celé generace muzikantů a tanečníků. Nedlouho poté vznikla i taneční složka. Soubor se dlouhodobě věnuje zpracování tradičních hudebních a tanečních forem, přičemž klade důraz na autenticitu projevu odpovídající jednotlivým folklorním oblastem. Ve svém bohatém repertoáru představuje nejen lidové umění vlastního regionu Podluží, ale také těch, které s ním bezprostředně souvisí, ať už se jedná o slovácké regiony, Kopanice, regiony sousedního Slovenska, Myjava, Kubrá, Pozdišovce, pohraniční oblasti Dolních Rakous či vybrané regiony Maďarska a Rumunska.

Národopisný soubor Břeclavan je v Krumvíři milým a opakovaným hostem již od počátku festivalu Kraj beze stínu. Představuje symbolické propojení dvou sousedících regionů – Hanáckého Slovácka a Podluží. Břeclavanem prošla řada osobností právě z Hanáckého Slovácka, jmenujme alespoň některé z nich: Jaroslav Kovářík z Kobylí, Jarka a Jan Kachyňovi z Krumvíře, Jan Zaviačič z Brumovic, bratři Zachovalí a František Macinka z Velkých Bílovic či současní zpěváci Jiljí Herzán z Vrbice a Zuzana Martinková, původem z Velkých Pavlovic.

Na festival Kraj beze stínu přijíždí Břeclavan představit region Podluží v komponovaném pásmu „Obrázky z Podluží“. Z bohatého repertoáru souboru uvidíte také tance z Myjavy, které Břeclavan v různých choreografiích s úspěchem uvádí již od počátku 60. let 20. století – a to díky osobnímu přátelství a častým návštěvám myjavské muziky Samka Dudíka na Podluží.

Vedoucí taneční složky: Martin Kobzík

Organizační vedoucí: Jiří Rotter

Vedoucí cimbálové muziky: MUDr. František Blažek

Primáši: MUDr. František Blažek a Marek Peško

Hudební úpravy: Radek Pudelka

Zpěv: Zuzana Martinková a Jiljí Herzán

Choreografie: Martin Kobzík

Program

• Dívčí sbor – písně z Podluží
• Hody – taneční pásmo z Podluží
• Obrázky z Podluží – komponované pásmo, které skrze různé tance, písně a scény představuje život a tradice regionu Podluží jako mozaiku drobných „obrázků“.
• Tance z Myjavských kopanic

Jiří Hradil, Horňácká muzika Petra Mičky a Lesní zvěř

Závěr letošního festivalu, věnovaného folkloru a jeho nejrozmanitějším podobám, bude patřit - jak je tomu již zvykem, hudebnímu uskupení, které přetváří lidovou píseň v novém světle a pojetí. Vyvrcholí tak víkend plný hudby a tance, který nezná hranic. A právě Hrubá Hudba je důkazem, že folklor lze vnímat i jinak - odvážně, moderně a zároveň s citem pro tradici.

Hrubá Hudba je koncertní projekt spojující nu-jazzovou kapelu Lesní zvěř v čele s Jiřím Hradilem a Horňáckou muziku Petra Mičky. Vychází ze stejnojmenného vydavatelského počinu, který propojuje autentický horňácký folklor v podání Mičkovy kapely s autorskou hudbou Jiřího Hradila. Prvotní propojení těchto dvou žánrově odlišných světů sahá do roku 2009. Od té doby se spolupráce rozvíjela v podobě příležitostných koncertů a účinkování na multižánrových fetivalech jako je Beseda u bigbítu nebo Colours of Ostrava, v televizním dokumentu Slovácká suita, na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice či v rámci koncertu Teče voda, teče v pražském Rudolfinu. Výsledkem této dlouholeté spolupráce je unikátní hudební a vydavatelský projekt Hrubá Hudba, jenž nabízí výjimečné propojení dvou na první pohled zcela odlišných hudebních světů, jenž je na české scéně zcela ojedinělé.

Lesní zvěř je známá svými nadžánrovými hudebními výpravami, které lze zařadit pod široký pojem nu-jazz. V domácím prostředí je stálicí alternativní scény a pravidelným účastníkem multižánrových festivalů. Jejich osobitý hudební jazyk a výrazové prostředky ale překračují i hranice České republiky – kapela má za sebou účast na prestižních mezinárodních festivalech jako Brussels Jazz Marathon, Eurojazz Festival Mexico, Bielsko-Biała Jazz Festival nebo Kaunas Jazz Festival.

Horňácká muzika Petra Mičky působí na moravské folklorní scéně už přes dvacet let. Její hudecký a pěvecký projev vychází z hluboké tradice Horňácka a snaží se ji zachovat v co nejčistší a nejpravdivější podobě. Kapela úzce spolupracuje s předními regionálními zpěváky a soubory, s nimiž vytvořila řadu nahrávek. V posledních letech však své působení rozšiřuje i za hranice tradičního folkloru a aktivně se zapojuje do projektů přesahujících žánrové mantinely – a to jak doma, tak v zahraničí.